
Kdysi dávno, v dobách, kdy jsme ještě brázdili světy jako panoši, jsem vstoupil do světa týmového profesionálního sportu. Do té doby jsme byli zvyklí jen na individuální disciplíny. V individuálních sportech je všechno jen na vás. Vaše úspěchy i neúspěchy závisí jen na vaší vlastní práci a odhodlání. Ale já jsem byl vždycky tak trochu rebel, jak to mezi mladými lidmi bývá.

Naše trenéry byste mohli považovat za staré mistry. Nechápejte mě špatně – byli přísní, ale zároveň mi dali prostor být sám sebou. Musel jsem si sice pamatovat, jaký farmakologický účinek má Atropa bella-donna a k čemu ji můžeme využít, kdybychom někdy museli uvařit lektvar, ale nenutili nás do rigidních cest, které nám diktovala společnost.
Žili jsme jako správní gameři – zakládali jsme nové postavy v různých světech, hledali své místo a dokonce si představovali, jak jednoho dne budeme hrát v Kanadě. Vzdělání? To byla jen další výzva na naší cestě.
A právě tahle svoboda a odvaha zkoušet nové věci mě přivedla k vytvoření této stránky a profilu. Byla to cesta, kterou tehdy razili naši mentoři – Mike Boyle, Mike Reinold, Kevin Wilk a další velikáni. Vznikly dva články, sociální profil, a zbytek, jak se říká, je historie.

Kampaň Čtyři Tváře byla vlastně jen sociální experiment. Ztráta osmi followerů na Instagramu nás vyprovokovala k tomu, abychom oznámili: „Pojďte se na nás podívat, podpořte nás, jsme tu v nové roli!“ Ano, zrodila se nová postava, hráč, který možná jednou vstoupí na hřiště Evropské ligy. Zatím jsme v kvalifikaci a sami nevíme, jestli na to máme. Ale pokud neuspějeme? Nevadí. Zanalyzujeme, proč jsme selhali, budeme trénovat, učit se, a jako správní rytíři se vrátíme zpět do boje.
Jsme tak vychovaní. Je to naše mentalita, která nás dostala tam, kde teď jsme.
Na začátek… Víme, že nic nevíme. Víme, že život je o neustálém učení. Víme, že historie je klíčem k budoucnosti.
Ale rebel zůstává rebelem.
A na závěr? Omlouvám se všem bývalým kolegům, pokud naše „mambí mentalita“ někdy působila tvrdě. Ti, kteří nás znají, vědí, že málokdy říkáme ne, a že jsme tu vždycky, když potřebujete pomoc.

