Každoročně se na internetu dočteme o úmrtí úspěšných elitních sportovců. Většina z nich má společného činitele, depresi. Otázkou je, proč tito úspěšní sportovci, kteří mají skoro vše co můžou mít, si sáhnou na svůj život.
V dnešní době je sport hnán jen na výsledky. Sport se stal obrovským strojem pro komerci a pokud neskončíte nejlépe třikrát po sobě jako mistr ligy, výherce olympiády, či jiné soutěže, bere se to jako neúspěch. Každá generace nových sportovců se snaží pokořit nové limity, být rychlejší, doskočit dále, hodit o dalších 10 metrů navíc. Sní o překonání nových rekordů, které vytvořili generace před nimi.
Otázkou zní, jaký dopad může mít tento neustálý nával stresu a očekávání na duševní zdraví mladého sportovce? Mluví sportovci o duševním zdraví, nebo je to stále bráno jako jedno velké tabu?
Rodiče a trenéři by měli komentovat úsilí a postoj sportovce namísto výkonu ve sportu. Schwenk (2000)
Elitní mladí sportovci mají každodenní vyčerpávající tréninkový režim k dosažení potencionálního talentu. K docílení potenciálu jsou většinou vedeni rodiči a širokým realizačním týmem ve stále nově vznikajících sportovních akademií.
Sportovní akademie jsou poháněny jediným cílem – produkovat alespoň jednoho nebo dva elitní sportovce. Navzdory poskytovanému komfortu však mohou příliš vysoká očekávání způsobit, že mladí sportovci budou nést tíhu nekonečného honu za většími výsledky.
Posouzení problému duševního zdraví v oblasti sportu je velice obtížné. Pouze velmi malé procento sportovců se uchází o pomoc s řešením svého duševního zdraví. Navíc existuje mnoho publikovaných studií, které se shodují v tom, že fyzická aktivita je jedním z klíčů k prevenci a léčbě duševních problémů.
V nedávné studii Prinz et al. (2016) byla zkoumána prevalence problému duševního zdraví u profesionálních fotbalistů. Bylo zjištěno, že 21,4% profesionálních fotbalistů ve věku od 18 do 25 let vykazuje klinické příznaky deprese, zatímco v téže věkové skupině je to 29,2%. Nejvyšší výskyt depresivního syndromu byl zaznamenán u mužů do 21 let.
Rizikové faktory
Někteří sportovci jsou velmi sebevědomí a hodně si váží svých sportovních výkonů. Pokud se jim výsledky nedaří tak, jak by chtěli, mohou se cítit špatně a to může zvýšit riziko vzniku psychických problémů. Sportovci se snaží být co nejlepší a dosahovat skvělých výkonů jak při tréninku, tak při zápasech. Avšak touha po dokonalosti může způsobit více stresu, úzkosti, deprese a únavy. Tyto vnitřní faktory mohou zvyšovat riziko zranění v důsledku přetrénování nebo únavy, což může být spouštěčem nebo urychlovačem vzniku psychických problémů.
Rodiče a trenéři mají velký vliv na duševní pohodu mladých sportovců. Dunn et al. (2006) zjistili, že neustálý tlak rodičů snižuje motivaci a zvyšuje stres u sportovců. Až jedna třetina rodičů se nesprávně vyjadřuje k výkonu svého dítěte, což může způsobit psychickou újmu a syndrom vyhoření. Alexander, et al. (2011) a Nicolas et al. (2011) zjistili, že více než třetina elitních mladých sportovců pociťuje emocionální újmu způsobenou trenéry kvůli křiku, negativním komentářům nebo pokusům o zastrašení.
Možnosti terapie
Sportovci by měli být schopni vyvinout mechanismy pro úspěšné zvládání stresových situací v okruhu svých trenérů a rodičů. Tyto mechanismy mohou zahrnovat:
- Pravidelné cvičení relaxačních technik, jako je hluboké dýchání nebo meditace
- Hledání podpory od důvěryhodných osob
- Komunikace s trenérem a rodiči o stresujících situacích a hledání společného řešení
- Vyhledání profesionální pomoci, například od psychologa nebo mentora
- Naučení se pozitivního myšlení a zaměření se na své síly a úspěchy
Vývoj těchto mechanismů může pomoci sportovcům zvládat stres a tlak, který s sebou nese výkon na vysoké úrovni sportu.
Použitá literatura
- ALEXANDER, K.; STAFFORD, A.; LEWIS, R. The experiences of children participating in organized sport in the UK, Edinburgh: University of Edinburgh/NSPCC. 2011. 2016.
- PRINZ, Birgit; DVOŘÁK, Jiří; JUNGE, Astrid. Symptoms and risk factors of depression during and after the football career of elite female players. BMJ open sport & exercise medicine, 2016, 2.1: e000124.
- ROSENBAUM, Simon, et al. Physical activity interventions for people with mental illness: a systematic review and meta-analysis. 2014.
- NICOLAS, Michel; GAUDREAU, Patrick; FRANCHE, Véronique. Perception of coaching behaviors, coping, and achievement in a sport competition. Journal of Sport and Exercise Psychology, 2011, 33.3: 460-468.
- CAINE, Dennis J. Are kids having a rough time of it in sports?. British journal of sports medicine, 2010, 44.1: 1-3.
- GOULD, Daniel, et al. Understanding the role parents play in tennis success: a national survey of junior tennis coaches. British journal of sports medicine, 2006, 40.7: 632-636.
- HILL, Andrew P.; HALL, Howard K.; APPLETON, Paul R. Perfectionism and athlete burnout in junior elite athletes: The mediating role of coping tendencies. Anxiety, Stress, & Coping, 2010, 23.4: 415-430.
- SCHWENK, Thomas L. The stigmatisation and denial of mental illness in athletes. British journal of sports medicine, 2000, 34.1: 4-5.